Více než polovinu letošní sezony absolvovala Sabina Košárková ze Studénky s handicapem v podobě zlomené člunkové kosti v zápěstí. V BMX i přesto dokázala skončit čtvrtá v jednom ze závodů SP v kategorii U23, ve sjezdu získala titul mistryně republiky.
V srpnu se podrobila operaci, tři měsíce nemohla pořádně trénovat, ale v sobotu si vše vynahradila, když získala stříbro na mistrovství světa v pumptracku. „Určitě mi ta medaile spravila chuť za celý rok. A zároveň je to povzbuzení do příští sezony, ve které bych se chtěla porvat o olympiádu a ráda bych startovala na třech mistrovstvích světa,“ říká závodnice Sunn BMX Factory Teamu.
Jak dlouho jste závodila se zlomenou kůstkou?
Spadla jsem vloni v říjnu na Světovém poháru v Kolumbii. Tam mi doktoři řekli, že to zlomené není, že s tím mohu jezdit. Kůstka byla naprasklá, ale pak přišel další pád a já to moc neřešila. Až v březnu se po dalších vyšetřeních zjistilo, že je člunková kost zlomená. Rozhodla jsem se, že s tím půjdu do sezony, abych její velkou část neztratila.
Byl to velký handicap?
Hlavně v bikrosu při startech, většinou jsem po startu odjížděla poslední. Na to jsem nebyla zvyklá a prala jsem se s psychikou. Ve sjezdu to bylo celkem v pohodě. Jak je na kole odpružená vidlice, člověk nárazy tolik necítí. Taky to potvrdily výsledky. Vyhrála jsem mistrák republiky a na mistrovství světa jsem byla v juniorkách desátá, to jsem taky nečekala.
A v srpnu jste se podrobila operaci.
Dali mi tam šroub, který ruku zpevňuje. Ještě pořád to není stoprocentně zahojené, ale ruka bude v pořádku. Tři měsíce jsem nemohla sedět na BMX kole, jen na silničním nebo trenažeru. Trochu jsem si v hlavě odpočinula od závodů, dodělávala jsem školu, do toho jsem trénovala, co jsem mohla. Bylo to jako zimní příprava. Jsem ráda, že mám tu pauzu za sebou a stříbrná medaile z mistrovství světa v pumptracku na konec sezony je úplně skvělá.
Co vás čeká v příštích dnech a týdnech?
Protože jsem měla delší pauzu, tak budu normálně trénovat, pokračovat v zimní přípravě. V lednu odjedu do Austrálie, kde chci pořádně trénovat v teple a na rozjetí tam pojedu i nějaké místní závody. V únoru je první svěťák v BMX na Novém Zélandu a hned po něm se jede další v Austrálii. Chci si to otestovat i kvůli tomu, že přecházím do starší kategorie. Je na mně, jestli půjdu rovnou do elity nebo do U23. Rozhodnu se až tam, ale spíš to kvůli boji o olympiádu vidím na elitu.
Jak je to aktuálně s účastí českého zástupce v BMX Racing na olympiádě v Paříži?
Pro ženy je ve hře jedno místo a budeme o něj bojovat s Eliškou Bartůňkovou. Šance vidím tak na 50 procent. Teď to místo vyjeté nemáme, ale důležité bude květnové mistrovství světa v USA. Když některá z nás skončí hodně dobře a před námi budou jen závodnice, která už mají účast jistou, tak to vybojujeme.
A co plány v ostatních disciplínách?
Všechno bude odvislé od olympiády. Prioritou bude BMX. Když se dostanu na olympiádu, ve sjezdu bych jela až druhou půlku Světového poháru. Taky už přecházím do elity, tak jsem zvědavá. Chci jet i mistrovství světa a vyjet si účast na mistrovství světa v pumptracku. Takže ideálně tři mistrovství světa během roku.